Dehydratace a migrény

Dehydratace je jedním z nejvíce preventabilních spouštěčů migrény, přesto mnoho lidí zaskakuje. Výzkumy naznačují, že i mírná dehydratace – ztráta pouhých 1–2 % vody v těle – může u náchylných jedinců vyvolat migrénu. Když vaše tělo ztrácí více tekutin, než přijímá, snižuje se objem krve a váš mozek se dočasně mírně smršťuje v důsledku ztráty tekutin.

Tato kontrakce oddaluje mozek od lebky a aktivuje receptory bolesti v meningách (membránách obklopujících mozek). Současně dehydratace snižuje průtok krve a kyslíku do mozku, což může spustit neurologickou kaskádu, která vede k migrenóznímu záchvatu. Bolest často začíná jako tupá bolest a zesiluje se s pokračující dehydratací.

Váš mozek je zhruba ze 75 % tvořen vodou, takže je obzvláště citlivý na změny hydratace. Když hladiny tekutin klesnou, koncentrace elektrolytů v krvi se posouvají, což ovlivňuje způsob, jakým nervové buňky komunikují. Nerovnováha sodíku a draslíku může změnit funkci neurotransmiterů a zvýšit excitabilitu v oblastech mozku spojených s migrénou.

Studie naznačují, že dehydratace také spouští uvolňování stresových hormonů včetně vasopresinu a kortizolu. Tyto hormony mohou podporovat zánět a senzibilizovat dráhy bolesti. Výzkum publikovaný v neurologických časopisech zjistil, že lidé, kteří celkově pijí méně vody, mají tendenci zažívat delší a závažnější migrenózní záchvaty ve srovnání s těmi, kteří si udržují adekvátní hydrataci po celý den.

Žízeň je ve skutečnosti pozdní příznak dehydratace – v době, kdy pocítíte žízeň, můžete být již mírně dehydratovaní. Mezi dřívější příznaky patří tmavě žlutá moč, sucho v ústech, únava a snížená frekvence močení. Pro osoby trpící migrénami může být naučení se rozpoznávat tyto časné příznaky rozdílem mezi prevencí a snášením záchvatu.

Některé situace významně zvyšují riziko dehydratace. Horké počasí, cvičení, klimatizované prostředí, cestování letadlem a vysoké nadmořské výšky zvyšují ztrátu tekutin. Nadměrné pití alkoholu nebo kofeinu může také přispět, protože oba mají mírné diuretické účinky. Nemoc se zvracením nebo průjmem rychle vyčerpává tekutiny. Uvědomění si těchto vysoce rizikových situací vám pomůže se připravit.

Stará rada „osm sklenic denně“ je rozumný výchozí bod, ale vaše skutečné potřeby závisí na vaší tělesné velikosti, úrovni aktivity, klimatu a stravě. Personalizovanější vodítko je pít zhruba polovinu své tělesné hmotnosti v uncích (například osoba vážící 160 liber by měla usilovat o přibližně 80 uncí denně).

Jídlo přispívá asi 20 % vašeho denního příjmu vody, zvláště pokud jíte ovoce a zeleninu. Meloun, okurky, pomeranče a jahody jsou obzvláště hydratační. Rozložení příjmu tekutin po celý den je účinnější než pití velkého množství najednou. Mít viditelnou láhev s vodou slouží jako neustálá připomínka a mnoho lidí zjistilo, že sledování příjmu vody spolu s deníkem migrény odhaluje jasnou souvislost.

Začlenění hydratace do vaší každodenní rutiny je nejspolehlivější preventivní strategie. Začněte každé ráno sklenicí vody před kávou nebo snídaní – přes noc jste byli 6–8 hodin bez tekutin. Nastavte si připomenutí na telefonu, pokud máte tendenci zapomínat, nebo spojte pití vody se stávajícími návyky, jako je jídlo nebo přestávky na toaletu.

Během cvičení se snažte vypít 7–10 uncí každých 10–20 minut. V horkém počasí nebo ve vysokých nadmořských výškách zvyšte svůj základní příjem o 1–2 sklenice navíc. Pokud vás obyčejná voda nudí, přidání plátků citronu, okurky nebo bobulí ji může učinit atraktivnější. Voda obohacená o elektrolyty nebo špetka soli může pomoci s absorpcí, zejména po silném pocení.